O knize: rok / „Nedotknu se tě,“ zamumlá výhružně. - Proč? - Protože je pro vás dražší zaplést se s nezkušenými mladíky. — Doporučujete jít a nasbírat nějaké zkušenosti a pak znovu zkusit štěstí u vás? - Nemůžu to snést, sarkasticky. Najednou vyskočí na nohy a chytí mou hřívu prsty a donutí mě hodit hlavu dozadu. Ztěžka dýchá, jako by se chystal něco zaštěkat, ale rozmyslel si to až na poslední chvíli. Temný pohled mi přelétne z očí na rty a záda. Jaroslav Sergejevič se ke mně sotva znatelně naklání a já se bojím i dýchat, čtu v jeho pohledu neotřesitelné odhodlání…